V hlbine mysle bláznom som sa stal

25. října 2010 v 20:50 | Vypatlaná ovca |  Tmavoskalská poézia
V hlbine mysle
cítim svoj mrazivý dych
nachádzam skryté tajomstvá
vytrhávam ihly
z rán krvácajúcich
( a hádžem ich až na dno mora ).

Roztrhnutý hrudník
kaluž krvi pod nohami
v hlbine mysle
otváram dávno zabudnutý denník
vytvára sa priepasť medzi nami
( jej okraje sú až desivo zvislé ).

Dych mrazivý
nezmyselné hlasy
v hlbine mysle
odrážajú sa od stien krivých
bláznivé a pomotané ako vlasy
( nie je mi to jasné ).


Strácam prúd myšlienok
v hlbine mysle
vidím jasné svetlá
slzy ťažko tečú spod viečok
vznášam sa a nie som pri sebe
( som vo vzduchu, vyššie ako lietadlá ).


Je to o dievčati, ktoré je blázon a opisuje svoje položenie, hlasy a čudné veci ktoré vidí. Tie verše v zátvorkách v podstate ani nemusíte čítať, sú to len také dodatky.

+ Jeden malý špeciálny dodatok pre Malé Chlupaté Stvoření:
Malé Chlupaté Stvoření,
dúfam že budeš rado,
na toto sme boli stvorení,
rozdávať ľudom radosť.
Poézia...! ( z tohto nikdy nebude )
 


Komentáře

1 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 27. října 2010 v 17:15 | Reagovat

Malé Chlupaté Stvoření,
dúfam že budeš rado,
na toto sme boli stvorení,
rozdávať ľudom radosť.

Jednoznačně nejskvělejší zlovenzká poésia, ktorú som malo tu čiesť čítat, hejaheja!! Naozaj si skvela, mila ovca moja. Zaslúžiš si úsmev megalomanskych rozmerov!

2 TlusŤjoch | Web | 27. října 2010 v 21:47 | Reagovat

Poslední řádek je povznášející!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.